HEDERA HELIX L. - břečťan popínavý

Původ: Evropa a jihozápadní Asie - na sever zasahuje až do jižní Skandinávie, východně po Ukrajinu, Kavkaz a severní Irák. U nás se vyskytuje poměrně hojně, často se také pěstuje v zahradách.
Charakteristika: plazivý nebo popínavý keř, stonek větvený, až 20 m dlouhý, plazivý nebo popínavý, listy vždy zelené, dlouze řapíkaté. Květy zelenavě žluté, vykvétají pouze staré popínavé exempláře - údajně až ve stáří 70 let. Plodem jsou kulovité bobule, v době zralosti modročerné. Druh je velice variabilní, rozdíly se projevují ve velikosti, tvaru a zbarvení listů, také ve způsobu růstu.Roste ve stinných listnatých lesích a na skalách, na starých zdech, na půdách humózních, neutrálních až slabě kyselých, v pásmu od nížin do podhůří. Pěstuje se také v zahradách, byla vyšlechtěna řada kulturních forem, které se vyznačují odlišným vzrůstem, tvarem i barvou listů, některé se pěstují také jako pokojové rostliny.V antice byl břečťan symbolem veselosti a opilství, břečťanový věnec byl atributem tehdejších bohů nevázaného života. Je dobře známa jako léčivá rostlina, individuální užití se však nedoporučuje, rostlina je totiž jedovatá. Plody se v minulosti využívaly jako barvivo na látky.

Žádné komentáře: