GENTIANA LUTEA L. - hořec žlutý

Původ: vyskytuje se především v Alpách, na Balkánském a Apeninském poloostrově, kde je původní. Může růst i jinde v horách, kde však pochází z výsadby. Druh byl v 1. polovině 20. století vysazován pro farmaceutické účely. U nás roste nepůvodně v Krušných horách, Krkonoších, Orlických horách, na Šumavě, v Hrubém Jeseníku. Na lokalitách roste velmi izolovaně, většinou pouze přežívající populace, jen výjimečně se úspěšně rozmnožuje. Může být také pěstován a případně zplaňovat.
Charakteristika: statná, až přes 1,5 m vysoká vytrvalá bylina s mohutným oddenkem. Lodyha je dutá s velkými přízemní listy, lodyžní listy jsou taktéž velké, vejčité, výrazně žilkované, dlouhé až 30 cm, široké až 15 cm, ve spodní části lodyhy krátce řapíkaté, v horní části přisedlé a vstřícné. Květenství je nahloučené v paždích horních listů a na vrcholu taktéž sevřené a tvoří jej 6-12 velkých květů s výrazně žlutou trubkovitou korunou. Kvete od června do srpna.
Roste na horských loukách a pastvinách. U nás bývá pěstován pro okrasu nebo pro obsah hořkých glykosidických látek využívaných k výrobě likérů (především v minulosti). Drogu obsahuje kořen - Radix gentianae.

Žádné komentáře: