Původ: severní a severovýchodní okraj Malé Asie (Rusko, Arménie, Turecko), západní část Malého a Velkého Kavkazu, Pontské pohoří. Vertikální rozmezí od 400 do 2 200 m n. m. První introdukce v Evropě je uváděna z roku 1840, na území ČR poprvé vysazená na Sychrově v roce 1845 (A. M. Svoboda ji dokládá už z roku 1840). Je nazvána podle ruského botanika finského původu Alexandra D. Nordmanna.
Charakteristika: vysoký strom, dorůstající 30-50 m výšky a 1,5-2(-3) m v průměru kmene. Koruna jehlancovitého tvaru s velmi pravidelným větvením, u solitér sahající až k zemi. Borka šedá až šedohnědá, u starších jedinců podélně rozbrázděná. Letorosty žlutozelené nebo světle hnědé, krátce tmavě chlupaté. Pupeny vejčité, zašpičatělé, hnědé, kryté slabě kýlnatými šupinami, bez pryskyřice (podobné jako u Abies alba). Jehlice na spodní straně větviček uspořádané hřebenitě, na svrchní straně směřující dopředu, hustě kryjí větvičku. Jsou 20-35 mm dlouhé, 2-2,5 mm široké, na konci zaokrouhlené nebo vykrojené, svrchu tmavě zelené, lesklé, vespod s 2 bílými pruhy. Samčí šištice červené, samičí zelenožluté až načervenalé. Šišky podobné jako u druhu. Roste převážně v oblastech podnebí oceánického ladění, srážky se zde pohybují od 800 do 2 400 mm, snáší i horské chladné klima vysokých poloh. Toleruje hluboký zástin, dobře však roste i na osluněných plochách. Pod podrostem vydrží v zástinu mimořádně dlouhou dobu. Vyžaduje dostatečnou vláhu, zvláště dostatečnou relativní vlhkost vzduchu.Je citlivá na vysoké letní teploty a silné mrazy. V oblasti původního výskytu se jí nejlépe daří ve vlhkých úzkých soutěskách, na hlubších bohatších půdách s kyselou i zásaditou reakcí. Na Kavkaze roste často v nesmíšených porostech.
Žádné komentáře:
Okomentovat