Roste ve světlejších lesích, vybírá si také vřesoviště a rašeliniště. Jalovec obecný má také své varianty, se kterými se můžeme setkat i na zahradách a uměle vysazených parcích.
Jde o až sedm metrů (většinou ale ho v této velikosti nepotkáte) vysoký vícekmenný keř. M8 hnědočervenou kůru, která se u starších větví a kmínků může šupinovatě odlupovat. Má až dva centimetry dlouhé zelené jehličky, které v pravém úhlu odstávají od výhonů. Jalovec obecný žlutavě kvete v dubu až v červnu. Plody jalovce mají modrou barvu a mají název jalovčinky či jalovcové bobule.
Jalovčinky mají velmi časté využití, a to jak při výrobě lihovin tak v kuchyni při přípravě různých jídel - zvláště když jde o nějakou "mysliveckou" či zvěřinovou kuchyni. V lidovém léčitelství se jako různé vývary, sirupy apod. jalovec využívá již od dávných dob. A význam neměly pouze bobule, ale také dřevo a jehlice.
Žádné komentáře:
Okomentovat