Mandloň obecná

Mandloň obecná má latinský název Prunus dulcis.

Pochází z tak zvaného Blízkého a Středního východu, odkud se dále přirozeně i vysazováním rozšířil do oblasti Středomoří a do zemí u pobřeží Černého moře. Ale dnes se pěstuje na celém světě. Dokonce dokáže přežít a navíc plodit (i když jsou to spíš minimandličky) u nás na teplém jihu Moravy.

Jedná se o menší strom nebo keř, který dorůstá do maximální výšky kolem deseti metrů. Má bílé až narůžovělé květy, které se objevují ještě před listy. Plodem jsou mandle, které se ukrývají pod velmi pevnou peckou (čím horší podmínky pro růst mandloní, tím je pecka pevnější).

Historie pěstování mandloní sahá až do hlubokého starověku. Znali je už ve starém Egyptě. Nejstarší dochované stopy po sklízení plodů mandloně jeho pochází z Řecka a mají kolem deseti tisíc let. K prvnímu doloženému pěstování docházelo někdy mezi druhým a třetím tisíciletím před naším letopočtem, jak svědčí i archeologické nálezy v Jordánsku nebo Řecku. O knize můžeme najít zmínky v Bibli.  Historickou zajímavůstkou je i mandle nalezená v Tutanchamonově hrobce, která se tam musela dostat někdy kolem roku 1325 před naším letopočtem. Jak už je napsáno výše, do oblasti Středomoří a na pobřeží Černého moře se dál rozšířil i díky vysazování. V oblibě ho měli mimo jiné i Římané. Mandloň se dostala dokonce i do Nového světa, tam ji kolonizátoři přivezli někdy kolem začátku sedmnáctého století.

Žádné komentáře: