Mandloň obecná

Mandloň obecná má latinský název Prunus dulcis.

Pochází z tak zvaného Blízkého a Středního východu, odkud se dále přirozeně i vysazováním rozšířil do oblasti Středomoří a do zemí u pobřeží Černého moře. Ale dnes se pěstuje na celém světě. Dokonce dokáže přežít a navíc plodit (i když jsou to spíš minimandličky) u nás na teplém jihu Moravy.

Jedná se o menší strom nebo keř, který dorůstá do maximální výšky kolem deseti metrů. Má bílé až narůžovělé květy, které se objevují ještě před listy. Plodem jsou mandle, které se ukrývají pod velmi pevnou peckou (čím horší podmínky pro růst mandloní, tím je pecka pevnější).

Historie pěstování mandloní sahá až do hlubokého starověku. Znali je už ve starém Egyptě. Nejstarší dochované stopy po sklízení plodů mandloně jeho pochází z Řecka a mají kolem deseti tisíc let. K prvnímu doloženému pěstování docházelo někdy mezi druhým a třetím tisíciletím před naším letopočtem, jak svědčí i archeologické nálezy v Jordánsku nebo Řecku. O knize můžeme najít zmínky v Bibli.  Historickou zajímavůstkou je i mandle nalezená v Tutanchamonově hrobce, která se tam musela dostat někdy kolem roku 1325 před naším letopočtem. Jak už je napsáno výše, do oblasti Středomoří a na pobřeží Černého moře se dál rozšířil i díky vysazování. V oblibě ho měli mimo jiné i Římané. Mandloň se dostala dokonce i do Nového světa, tam ji kolonizátoři přivezli někdy kolem začátku sedmnáctého století.

Liška obecná

Liška obecná má latinský název Cantharellus cibarius.

Tato chutná a velmi oblíbená houba roste hlavně ve smrkových a borových lesích s větším výskytem mechu, ale objevíme ji i v lesích smíšených či listnatých.

Kloboučky mají tři až devět centimetrů v průměru, houba je dva až devět centimetrů vysoká - její třeň je dost tuhý. Houby mají žlutou až oranžovou barvu, noha je světlejší ale ve stejné barvě jako klobouk. Často roste ve větších skupinkách, kde najdeme jednu, je velmi pravděpodobné, že jich objevíme po chvilce i víc. Samozřejmě pokud nás nějaký vášnivý houbař nepředběhl a všechny lišky v okolí nevysbíral a na nás nezůstala jen ta jedna poslední chudinka, která unikla jeho pozornosti.

Lišku nejde zaměnit za jinou jedovatou houbu. Jedná se o velmi oblíbenou zdravou a pevnou jedlou houbu, která se v sezóně často prodává. Je oblíbená i na západ od našich hranic, velmi často se tam také vyváží.  Je na ní hodně receptů a z takových obecně houbových jídel, kdo neochutnal smaženici z lišek, ten neví co je to dobrá smaženice (no možná lehounce přeháním, protože z pravých hřibů je také výtečná, ale má jinou chuť - takže je nutno vlastně si udělat obě :)).