Narcisy

Do rodu Narcis (Narcissus) patří asi 40 botanických druhů, které pocházejí z oblasti Středozemního moře, hlavně ze Španělska a Portugalska. Původní druhy se nacházejí i v zemích střední Evropy, kde jsou chráněné. Z nich postupně vzniklo křížením asi 10.000 odrůd, a to především v Anglii a Holandsku. MorfologieNarcisy dorůstají od 8 do 60 cm. Čárkovité, matné listy raší brzy, zatahují v červnu. Květ narcisu vyrůstá na konci lodyhy buď jednotlivě nebo v květenství. Okvětí narcisu se skládá z korunky se 6 okvětními lístky a různě tvarované a zbarvené pakorunky. Mnoho odrůd má dvoubarevné květy. Nabízí se i plnokvěté odrůdy. Květy jsou velké 2 až 8 cm. Kvetou v březnu až květnu. Cibule jsou různě velké, okrouhlé nebo hrotité, hnědožluté až tmavohnědé. Cibule každým rokem dorůstá vytvořením nových suknic a pak se dělí. PěstováníPožití narcisů je velmi široké, výhodou je, že je na stanovišti ponecháváme více let . Sází se do záhonů, trávníků a skalek. Jednotlivé odrůdy narcisů vysazujeme do menších skupin, které můžeme kombinovat s jinými zároveň kvetoucími cibulovinami. Nejraději mají slunná stanoviště, snášejí však stín i polostín a mohou se tedy sázet pod stromy a keře. Ve stínu se však může stát, že narcisy přestanou kvést a tvoří jen listy. Vyhovuje jim humózní na živiny bohatá půda. Cibule se vysazují v září a v říjnu. Velké cibule sázíme 20 cm hluboko, menší mělčeji. Po odkvětu listy odstraňujeme teprve až zcela odumřou. Pokud narcisy nekombinujeme s později rašícími trvalkami, které překryjí zasychající listy, můžeme zasychající listy svázat a připíchnou k zemi. Rostou-li narcisy v trávě, lze trávu kosit teprve po odumření listů.

Trvalky

Trvalky jsou různorodá skupina víceletých bylinných rostlin. Na rozdíl od stromů nebo keřů jejich pletiva na podzim odumírají a rostliny přezimují pomocí zásobních kořenů a oddenků. V těchto orgánech jsou uloženy zásobní látky a leží na nich obnovovací pupeny, z kterých na jaře vyraší nové nadzemní orgány. PěstováníPři výběru trvalek musíme mít v prvé řadě na paměti nároky rostlin na stanoviště - půdní podmínky, světelné poměry a možnost závlahy. Teprve následně vybíráme trvalky podle velikosti, barvy, doby květu, tvaru listů. Některým požadavkům rostlin můžeme prostředí přizpůsobit, ale vše musíme připravit již před výsadbou. Světelné poměryStínomilné trvalky rostou na přirozeném stanovišti ve stínu stromů a keřů. Pokud v zahradě vzrostlé stromy a keře nejsou, můžeme vytvořit stinné stanoviště pomocí pergoly. Vhodným stanovištěm pro stínomilné trvalky jsou i uzavřené zastíněné dvory. K těmto trvalkám patří například hosty, škornice, barvínky a sasanka hajní. Trvalkám původem z okrajů lesa vyhovují polostinné stanoviště. Pokud mají tyto trvalky dostatek vláhy, dobře rostou i na slunném stanovišti. Zástupci této skupiny trvalek jsou čechravy, rohovce a některé kakosty. Trvalky pocházející z lučních a stepních stanovišť potřebují plné slunce. Většina těchto trvalek snáší velké horka a jsou dosti odolné k nedostatku vody. Patří sem například šalvěj lékařská, čistec vlnatý, divizny a juky.

Jabloň

Jabloň (Malus) - díky typovým odnožím řady M, či JT a dalším není při výběru vhodných odrůd malá uspořádaná okrasná koruna žádným problémem. Z ovocných druhů lze při zasvěceném výběru a uspořádání vytvořit velice pěknou okrasnou i užitečnou zahradu nebo její část.
V okrasných zahradách působí pěkně botanické a z nich odvozené, zejména červeně kvetoucí, 5 až 7 metrů vysoké jabloně, zpravidla s množstvím červených, k jídlu vhodných plodů: jabloň purpurová Moerlandsova obecná, stahující a jabloň tmavokrvavá. Z růžově kvetoucích se zelenými a žlutými plody to jsou jabloň Arnoldova s malou kulatou korunou, středně vzrůstná jabloň korunná ´Charlottae´, pro menší zahrady příliš vzrůstná jabloň mnohokvětá. Z menších se ještě hodí jabloň zelenoplodá ´Plena´, malá jabloň Scheideckerova. Bíle kvetou otužilá jabloň bobulovitá, třešňolistá a Sargentova. Převisle rostoucí jabloň lesní, skvělá a Scheideckerova se štěpují v korunce na vyšší kmínek.

Javor japonský

Javor japonský je nízký a má listy světle zelené, na podzim červené. Keřové a převislé formy ostatních jmenovaných listnáčů uvedeme v dalším čísle.Z bříz jsou v zahradách oblíbené menší kultivary břízy bělokoré : nízká, převislá B. ´Youngii´, sloupovité ´Fastigiata´, stříhanolisté ´Dalecarlica´ a ´Gracilis´, červenolistá ´Purpurea´.
Habr se využívá na živé ploty. Ve skupinách působí pěkně slabě rostoucí, hustý C. ´Columnaris´, převislý ´Pendula´ a používá se také ´Quercifolia´ s menšími listy.
Ze stromovitých lísek jen líska turecká, což je velká dřevina, ale na její kmínek se štěpují kultivary lísek keřových, jež pak vytvářejí malé, husté koruny, jež se dají i tvarovat.Také u jasanů využíváme menší kultivary jako ´F.´Nana´ (menší, kulatý) a převislé ´Pendula´ a ´Heterophylla Pendula´.
Ořešák je majiteli budoucích zahrad při navrhování často žádanou dřevinou pro cenné plody a příjemný stín bez obtížného hmyzu, který jeho listy odpuzují. Roubované ořešáky rostou pomaleji a zpravidla nedosáhnou velikosti koruny semenáčů. Přesto vyžadují hodně prostoru a v návrhu menší zahrady jsou těžko řešitelným oříškem.

Javor

Javor nechybí téměř v žádné pěkné zahradní partii. Zejména na podzim vytváří svými nádherně zbarvenými listy dominanty zahrady. Díky proměnlivosti nejen ve vzrůstu, habitu, ale také v celoroční pestré barevnosti listů, patří k nejefektnějším dřevinám. V naší přírodě je nejrozšířenější javor mléč (Acer platanoides), vysoký rozložitý strom. Daří se ve vlhčí půdě, suché stanoviště není vhodné. V domovních zahradách se využívají pouze menší, slaběji rostoucí Acer ´Globosum´, či sloupovité A. ´Columnare´. O celoroční červenou barevnost se postará A. ´Crimson King´, který má červené listy nějaký čas po vyrašení zjara. Efektní je pomalu rostoucí A. ´Drummondi´ s listy bíle lemovanými. Další krásnou dřevinou je velký, vznosný javor klen, nevhodný na suchá místa. Z kultivarů, vesměs větších než zmínění šlechtěnci mléče, se v mohutnějších skupinách či jako výrazné solitéry ve velkých zahradách pěstuje javor babyka vhodný pro uliční stromořadí. Dobře se tvaruje - známé kulaté, každý rok sestřihované a znovu rychle obrůstající koruny stromů ve městech jsou právě babyky.Javor stříbrný je až 30 metrů vysoký strom, nevhodný na suché stanoviště. Listy jsou na spodní straně stříbřitě šedé. V zahradní architektuře se využívají slaběji rostoucí A. ´Variegatum´ s bíle lemovanými listy, dále A. ´Aureolimbatum´, ´Flamingo´ a ´Auratum´. Javor červený (Acer rubrum) nemá pěkně uspořádanou korunu. Využívá se menší varieta drummondi kvůli lesklým tmavě zeleným, na podzim šarlatovým listům. Má pěkné červené květy i plody. S dalšími druhy javorů se setkáváme jen ojediněle.