Topol bílý II - Ekologie

Ekologie - Lužní lesy v úvalech velkých řek, pobřežní křoviny, říční náplavy. Často i na druhotných stanovištích - úvozy, pískovny, lomy. Převážně na písčitohlinitých, živinami bohatých, čerstvě vlhkých půdách. Snáší záplavy a kolísání hladiny podzemní vody. Vzácně se vyskytuje i na rašelinných půdách a roste i na suchých stanovištích. Je tolerantní k půdní reakci, snáší i zasolené půdy. Daří se mu v oblastech se znečištěným ovzduším. Teplomilná a světlomilná dřevina, v mládí snáší slabší zástin. Rozšíření v České republice - Častý druh v nížinách v úvalech větších řek. Původní v Hornomoravském, Dyjsko-svrateckém a Dolnomoravském úvalu, Ostravské pánvi a Slezské pahorkatině, především v planárním, roztroušeně až suprakolinním stupni. V Čechách není původní. Je často pěstován a snadno zplaňuje, a proto je těžké určit přesně původní rozšíření. Dnes ho můžeme najít vlastně po celém území ČR, převážně v nižších polohách, zvláště na druhotných stanovištích, vysazovaný v podhorských oblastech.

Topol bílý

Opadavý, dvoudomý, široce sloupovitý strom, vysoký od 20 do 35 m někdy až 40 m, kmen v průměru od 1 do 2 m, kvetoucí při rašení listů. Dožívá se 300 až 400 let. Kůra šedozelená, mělce brázditá. Borka v mládí hladká. Listy jednoduché, dlouhé od 3 do 8 cm někdy až 10 cm, široké od 3 do 7 cm někdy až 9 cm, dlanitolaločné, střídavé, okraj čepele vroubkovaný. Listy na krátkých větévkách okrouhle vejčité, hrubě zubaté. Samčí květy v jehnědovitém květenství dlouhém od 4 do 7 cm, červené, světle hnědé. Samičí květy v jehnědovitém květenství dlouhém od 4 do 6,5 cm, , velké od 1 do 1,5 mm, zelené. Doba květu: březen - duben. Plody tobolky, dlouhé od 3 do 5 mm. Začíná plodit v 10 letech.

Jasan úzkolistý

Opadavý, mnohomanželný, široce sloupovitý strom, vysoký od 20 do 35 m, kmen v průměru 0,8 m, kvetoucí před rašením listů. Kůra šedá, mělce brázditá. Listy složené z 5 až 13 lístků, lichozpeřené, dlouhé 25 cm, široké od 8 do 16 cm, vstřícné, jednotlivé lístky kopinaté, dlouhé od 4 do 8 cm, široké od 1 do 2 cm, okraj čepele pilovitý. Lístky ve střední části mají 3 zuby na 1 cm, špičky zubů vzhůru zahnuté, postranních žilek tolik jako zubů. Oboupohlavné květy v hroznovitém květenství, , zelené, tmavě červené. Samčí květy v hroznovitém květenství, zelené, tmavě červené. Samičí květy v hroznovitém květenství, zelené, tmavě červené. Doba květu: duben. Plody nažky, jazykovité, dlouhé od 2,5 do 6 cm. Barva zelená. Semenné pouzdro většonou zřetelně větší než 1/2 nažky. Plod dozrává do světle hnědé barvy.
Podobný jasanu ztepilému, má ale vícenásobně zpeřené listy, jednotlivé lístky jsou užší a delší, na podzim se zbarvuje do karmínově až nachově červena.

Bříza bělokorá

Opadavý, jednodomý, široce kuželovitý strom, vysoký 25 m někdy až 30 m. Dožívá se asi 150 let. Kůra bílá, odlupující se v tenkých šupinách. Listy jednoduché, dlouhé od 3 do 6 cm, široké od 2,5 do 5 cm, celistvé, střídavé, kosníkovité, okraj čepele dvakrát pilovitý. Samčí květy v jehnědovitém květenství dlouhém od 3 do 7 cm. Jehnědy po 1-3 na konci loňských větviček, převislé. Květy žluté. Samičí květy válcovité, v jehnědovitém květenství dlouhém od 1 do 2 cm. Jehnědy válcovité, zpočátku vzpřímené, po opylení převyslé. Květy zelené. Doba květu: duben - červen. Plody jednosemenné, křídlaté nažky, dlouhé 2 mm. Lem nejméně 2x širší než semenné pouzdro. Začíná plodit v 10 až 15 letech.
Význam - Pěstuje se v lesích, zvláště jako pionýrská dřevina s rekultivačním významem. Snáší dobře znečištěné ovzduší a používá se proto k zalesňování holin po devastovaných lesích. Důležitý okrasný strom s několika kultivary. Dřevo se používá v nábytkářství k výrobě třískových desek, míza v parfumerii, listy ve farmaceutickém průmyslu (hořké čaje).

Jilm

Jilm vaz
Opadavý, široce kuželovitý strom, vysoký od 8 do 35 m. Kůra šedohnědá, praskající do šupinatých plátků. Listy jednoduché, dlouhé od 5 do 7 cm někdy až 15 cm, široké od 3 do 8 cm někdy až 10 cm, celistvé, střídavé, vejčité, okraj čepele dvakrát pilovitý. Čepel výrazně asymetrická. Oboupohlavné květy v květenství, , bílé, světle hnědé. Okvětí 4 až 8 četné. Doba květu: březen - duben. Plody křídlaté nažky, vejcovité, dlouhé od 8 do 15 mm, široké od 6 do 10 mm. Plodit začíná mezi 8. - 12. rokem.
Jilm horský
Opadavý, široce rozvětvený strom, vysoký od 10 do 40 m, kvetoucí před rašením listů. Dožívá se 300 až 500 let. Kůra šedohnědá, praskající do šupinatých plátků. Plodit začíná mezi 30-40 rokem. Listy jednoduché, dlouhé od 7 do 9 cm někdy až 16 cm, široké od 4 do 5 cm někdy až 10 cm, celistvé, střídavé, obvejčité, okraj čepele dvakrát pilovitý. Oboupohlavné květy v květenství dlouhém od 0 do 0. , bílé, červené, světle hnědé. Okvětí 4 až 6 četné. Doba květu: březen - duben. Plody křídlaté nažky, eliptické, dlouhé od 17 do 25 mm někdy až 30 mm, široké od 10 do 18 mm někdy až 20 mm. Na bázi okrouhlé až klínovitě zúžené.

Vodní a mokřadní biotopy ČR osidlují společenstva volně plovoucích a ve vodě vzplývajících rostlin, které přijímají živiny převážně z vody, sladkovodní společenstva kořenujících ponořených rostlin a s listy plovoucími na hladině, společenstva pobřežnice v mělkých vodách a prostoru pobřežní čáry, společenstva bublinatek v mělkých tůní a chráněných zátok mělkých vod společenstva obnažených rybničních den a bahnitých půd a pobřežní společenstva rákosin a vysokých ostřic.
Společenstva vod a okřadlů mají rozmanitou synmorfologickou stavbu, která se uplatňuje i při jejich klasifikaci a jsou tak snáze rozpoznatelné. Je podmíněna velkou variabilitou životních forem, přizpůsobených k životu v určitých ekologických nikách vodního a pobřežniho prostředí. Také druhové adaptace umožňují společné soužití druhů podobných morfologických tvarů. Všechna společenstva vod a mokřadlů jsou však poměrně druhově málo variabilní. Jejich fyzignomie je podmíněna jednou nebo několika málo výraznýmy dominantami, které mají vysokou edifikační hodnotu a umožňují koexistenci pouze malému počtu druhů. Většina druhů je schopna vegetativního rozmnožování, semena jsou adaptována na šíření nejen vodním prostředím ale i ptactvem. Tato vlastnost a vyrovnávající účinek vodního prostředí podmiňuje velké areály nejen druhů, ale i společenstev vodních a bahenních rostlin. Mnohá společenstva mají eurasijské rozšíření s obměněnými typy na západní polokouli, řada druhů má kosmopolitní rozšíření.