Pečárka ovčí

Pěti až deseti centimetrový klobouk bývá v mládí kulovitě uzavřený. Není ale problém nalézt jednotlivce, kteří mají 15 cm do průměru. Náprstkovitě prodloužený tvar klobouku se rozvinuje do polokoule či ploché podušky.
Pokožka je čistě bílá, u starších hub citrónově žloutne. Povrch je hladký, lysý a suchý. Převážnou část lesklé, hedvábně vláknité pokožky lze snadno sloupnout. Již jemným pomačkáním získává sytější žlutou barvu.
Tato houba se hojně vyskytuje na loukách, pastvinách. Můžeme ji najít také v parku, na zahradě a samozřejmě v lese. Vybírá si hlavně listnaté a jehličnaté porosty. Běžný výskyt této pečárky ovčí je v rozmezí od května do října. Častější výskyt ale bývá až od června. Najít ji můžeme prakticky v celém mírném pásu severní polokoule.
Pečárka ovčí je jedlá houba, která se výborně hodí do kuchyně. Požít ji je možno nejen při přípravě houbových pokrmů. Použít žampion můžeme i jako přísadu do masitých nebo rybích jídel. Mladší plodnice je také vhodné konzervovat.
Splést si pečárku ovčí můžeme se žampionem zápašným, který je mírně jedovatý. Zejména při tepelné přípravě bychom si měli všimnout jeho karbolového zápachu.