Kopr vonný

Kopr vonný má latinský název Anethum graveolens.

Kopr si pro svůj růst v přírodě vybírá otevřená prostranství, má rád kyprou půdu nasycenou živinami. Samozřejmě je také často pěstován - místa kde se nyní volně nachází jsou obvykle blízko míst, kde ho dříve někdo vysadil

Kopr vonný dorůstá až do jednometrové výšky. Květy má drobné a žluté, objevují se od června až do září, záleží podle teploty. Zelené listy vyrůstají střídavě z dlouhé rozvětvené duté lodyhy. Kopr plodí malé nažky.

Kopr vonný je velmi známým kořením, které sice pochází z Asie a teplejších regionů, ale velmi dobře se uchytilo i v severní Evropě. Tam díky své aromatické vůni a jednoduchému rozmnožování ho můžeme najít s lehkou nadsázkou v každém druhém receptu (čím dále na jih, kde se objevovalo i více aromatických bylin, tím je jeho výskyt v receptech vzácnější - samozřejmě v porovnání s překoprováním na severu) . U nás je například velmi populární koprovka - i když díky aromatičnosti této plodiny, ne každý ji musí.

Kopr vonný se ale nestal oblíbeným jen díky tomu, že přidá svou vůni pokrmům. Má také léčivé účinky, působí blahodárně na trávení, při žvýkání kdysi byl používán jako prostředek na nepříjemný zápach z úst a různé čajíčky byly používány také při nachlazení a bolesti v krku. Doporučoval se také maminkám při kojení, jednak měl kopr zvyšovat produkci mléka a zároveň omezoval různé koliky u kojených nemluvňátek.

Medvědí česnek

Medvědí česnek má latinský název Allium ursinum.

Roste na vlhčích místech, vybírá si jak listnaté tak smíšené lesy. Má rád půdu bohatou na živiny, častěji se objevuje v nížinách.

Jde o rostlinu až padesát centimetrů vysokou. Květy má bílé až půl druhého centimetru veliké, jsou uspořádané do květenství. Květní lístky jsou špičatě kopinaté. Kvete od května do června. Listy má dlouze řapíkaté, vejčité případně kopinaté. Rostou na troj hranném stonku. Medvědí česnek plodí tobolky. V podzemní části se nachází cibulka.

Používá se jako koření (kde listy medvědího česneku nahrazují normální česnek a nebo jsou upravovány jako samostatná lahůdka - zvláště v Německu a Rusku je ve velké oblibě) tak jako léčivá bylina. Medvědí česnek má mít pozitivní vliv na srdce, snižuje tlak, likviduje bakterie. Často se používá při nachlazeních a chřipkách. Pomáhá při trávení.

Dobromysl obecná

Dobromysl obecná má také ještě dva latinské synonyma: Origanum creticum L. a Origanum barcense Simk. Řadíme ho k vytrvalým rostlinám, které jsou vlnatě chlupaté, s dřevnatým výběžkatým oddenkem a dorůstají do výšky od dvaceti až do devadesáti centimetrů.
Chtěla jsem jen upozornit, že lidé, kteří se rozhodnou sbírat Dobromysl obecný, tak by si rozhodně měli nejdříve seznámit s jejími typickými botanickými znaky, aby náhodou nedošlo k záměně za jinou bylinu z čeledi hluchavkovitých například majoránku a jiné.
Dobromysl roste u nás volně v přírodě, miluje suché vápenité půdy a horské a podhorské stráně zalité sluncem. Typickým stanovištěm jsou tedy mýtiny, světlé křoviny, suché louky, ale můžeme ji také vidět i v zastíněných místech a druhotných stanovištích. Avšak v dnešní době si dobromysl lidé už pěstují i na zahrádkách.
Sbírá se kvetoucí nať, avšak přítomnost plodů je nežádoucí. Nať dobromyslu se používá zejména jako koření (všichni známe pod názvem Oregano). Chuť je výrazná, typickým použitím je kořenění pizzy. Taktéž je součástí různých francouzských, italských a řeckých pokrmů.
Dobromysl obecná je i známá univerzální léčivá bylina, působí silně protikřečově, podporuje trávení a při dlouhodobějším používání zlepšuje náladu a působí antidepresivně.

SALVIA BROUSSONETII Benth. - šalvěj

Původ: endemit Kanárských ostrovů, vyskytuje se jen na ostrově Tenerife.
Charakteristika: polokeř, 30-75 cm vysoký, lodyha přímá, jednoduchá, listy široce vejčité, na bázi srdčité, nepravidelně vroubkované, 10-20 cm dlouhé, na lícní straně zelené, na rubu běloplstnaté, lepkavé, květenství obvykle větvené, květy v lichopřeslenech, které vytvářejí koncový lichoklas, koruna 2pyská, bílá, kvete od února do července. Plodem je tvrdka.Roste na suchých skalách a kamenitých svazích, a to pouze na poměrně malém území ve východní a protilehlé západní horské části ostrova Tenerife, v pohořích Teno a Anaga. Druh je dosti vzácný, ve španělské Červené knize je zařazen mezi silně ohrožené druhy.

Oregano neboli staročeská dobromysl

Dobromysl obecná známá jako koření oregano pocházející ze Středozemí roste na našich loukách. V zahradě se pěstuje od nepaměti jako zázračně léčivé koření.
K nám se dováží tato silnější, na silice bohatší odrůda. V Českých zahradách a na stráních dobromysl nemá takovou sílu v aroma a chuti.
Nenápadné bylince se od nepaměti připisovala kouzelná moc. Dala se její pomocí přičarovat láska a patřila mezi tzv. "svatojánské kvítí" – natrhané na svátek sv. Jana mělo po celý rok ochraňovat lidi i domácí zvířata před nemocemi.
Dobromysl je divoká rostlina. Roste na loukách a stráních od nížin do střední poloh. V zahrádce se pěstuje také, často pod označením oregano. Byly vyšlechtěny mnohé kultivary se silnější chutí, nízké, zakrslé, s pestrými lístky. Velmi snadno se množí a může se stát, že zakalí mysl zahrádkáře, když „zaplevelí" celý záhon. Ti méně ochotní krotit ji neustále v růstu mohou dobromysl pěstovat v nádobách.

krokus (šafrán)

Krokusy neboli šafrány jsou vděčnými jarními a podzimními trvalkami. Jarní krokusy vykvétají sotva sleze sníh. Na podzim naopak kvete šafrán pravý (Crocus sativus), jehož blizny jsou ceněným kořením.
Výška: 0,05–0,15 m; Tvar: trs
Krokusy kvetou na jaře ihned poté, co sleze sníh nebo rozmrzne půda. Tvoří často bohaté trsy a hodí se do trávníků, pod keře a do skalek. Podzimní šafrány mají stejné uplatnění, pouze kvetou jinou dobu.
Ostatní: Krokusy kvetou brzy na jaře, šafrány naopak na podzim v září až říjnu. Šafrány se vysazují v létě, krokusy na podzim.
Kvetení: únor až duben
Výsev: březen až květen, září až říjen
Výsadba: červenec až srpen, září až říjen

JUNIPERUS COMMUNIS L. subsp. COMMUNIS - jalovec obecný pravý

Původ: Evropa, Asie, u nás byl dříve rozšířen po celém území, dnes silně ustupuje, roztroušeně roste jen tam, kde byl dříve hojný.
Charakteristika: vzpřímeně rostoucí keř až malý strom s jedním nebo i více kmeny, 5-15 m vysoký, koruna je kuželovitá, ale často i nepravidelně rozložitá, jehlice vyrůstají v trojčetných přeslenech, jsou rovné, dlouze zašpičatělé. Roste na pastvinách, při krajích lesa, písčinách a skalnatých místech, vždy na slunečních místech, v pásmu od nížin až do hor. Často bývá vysazován také v zahradách, obvykle se pěstují četné druhy, především sloupovitého vzrůstu. Samotný botanický druh je značně variabilní, rozdíly v tvaru koruny, délce a tvaru jehlic i tvaru plodů.
Jalovec je znám jako významná léčivá rostlina, své vyhrazené místo měl i v magii, zužitkovávalo se i jeho vonné dřevo. Plody se využívají při přípravě oleje i destilátů, stejně jako koření v kuchyni. Jalovec obecný pravý patří mezi ohrožené druhy naší květeny.

ALLIUM URSINUM L. - česnek medvědí

Původ: téměř celá Evropa, od Britských ostrovů přes Francii a střední Evropu po západní Ukrajinu, i Španělsko, Itálie, jižní Balkán, Malá Asie, Kavkaz, západní Rusko, Pobaltí a jižní Skandinávie.
V Čechách se vyskytuje na celém území hojně
Charakteristika: vytrvalá cibulnatá bylina, 20-50 cm vysoká, lodyha přímá, bezlistá, listy přízemní, ploché, řapíkaté, bez vyniklé žilnatiny, květenství řídký lichookolík, polokulovitý, květy drobné, bílé. Plodem je tobolka.
U nás jsou k vidění dva poddruhy: A. u. subsp. ursinum (květní stopky drsné) - rozšířený převážně v Čechách, A. u. subsp. ucrainicum (květní stopky hladké) - rozšířený na Moravě. Roste v listnatých lesích, na půdách vlhkých, slabě kyselých, v pásmu od nížin až do hor.
Česnek medvědí je znám jako léčivá rostlina - používal se především v minulosti na pročištění žaludku a střev, proti parazitům i na snížení tlaku, pro svou výraznou chuť se přidával také do pokrmů. Nadměrné požití může vyvolat projevy otravy. Je zajímavým poznatkem, že česnek medvědí se objevuj v okolí archeologických nalezišť.