Plavuň jedlová má latinský název Lycopodium selago.
Nejčastěji roste na kyselých půdách v horském pásmu. Má ráda vlhké a stinné jehličnaté lesy, jak naznačuje i její název, často se objevuje v jedlových. V nížině je ji možno občas spatřit, ale většinou jen na velmi stinných místech.
Plavuň jedlová má až čtvrt metrů vysokou nečlánkovanou, větvenou vidličnatě lodyhu. Lodyžní větvičky mají približně podobnou výšku a v přírodě vytváří husté trsy. Lodyhy porůstají velmi hustě temně zelené volné špičatě kopinaté tuhé lístečky, které jsou až jeden centimetr dlouhé. V některých lístcích se v paždí nachází výtrusnice, tyto lístky se odlišují tím, že jsou mírně širší než ty neplodné. Od léta do podzima se vytváří ledvinovité výtrusnice, které pukají při hořejším okraji. Plavuň jedlová se také kromě výtrusnic může rozmnožovat vegetativně pupeny. Tento jev nastává v místech s kratší vegetační dobou, čili nejčastěji ve vyšších polohách.
V lidovém léčitelství byla plavuň jedlová dříve velmi často využívána (přesněji výtrusy této rostliny) jako dětský zasýpací prášek.
Žádné komentáře:
Okomentovat