Původ: původní na západě Severní Ameriky. Odtud byla před dvěmi sty lety zavlečena jako okrasná rostlina do Evropy, kde zdomácněla. U nás se začala šířit v polovině 19. století. V současnosti roste převážně v podhůří (Šumava, horní tok Vltavy, Otava, podhůří Krkonoš, Krušných a Jizerských hor), ale i podél toků v nižších polohách.
Charakteristika: vytrvalá, 25–50 cm vysoká bylina. Hlavní lodyha přímá až vystoupavá s vystoupavými postranními lodyhami, dutá, lysá. Dolní listy řapíkaté, horní přisedlé, lysé, široce vejčité, 4–6 cm dlouhé, 2–4 cm široké, zubaté. Květenstvím je hrozen. Kalich dvoupyský s trojúhelníkovitými cípy, koruna také dvoupyská, až 4 cm dlouhá, sytě žlutá. Při ústí korunní trubky se vyskytují žluté chlupy a na spodním pysku někdy červené skvrny. Kvete od června do srpna.
Kejklířka roste podél potoků, řek, příkopů a struh. Vyhovují ji spíše polostinná stanoviště a vyhledává chudé, hlinité, písčité až kamenité vlhké půdy.
Žádné komentáře:
Okomentovat