S hořčicí se nesetkáme jen v kelmících v lednici ale také ji můžeme potkat v přírodě, většinou na polích a v zahradách. Preferuje vápenitější půdy s dostatkem živin.
Hořčice je třicet až osmdesát centimetrů vysoká, stonek a listy jsou chlupaté. Horní listy jsou kopinaté, spodní řapíkaté až dvacet centimetrů dlouhé. Hořčice kvete od června až do září velmi ostře žlutými květy které jsou až dvanáct milimetrů široké. Plodem hořčice je lysá šešule s černými semínky (z rozemletých si můžete vyrobit postřik na hubení mšic či housenek - rostlina sama o sobě je mírně jedovatá či nejedlá).
Hořčice co máme v ledničkách se ale nevyrábí z této odrůdy (semena hořčice rolní působí projímavě), ale z Hořčice bílé, která je jejím blízkým příbuzným. V kuchyni se občas najde uplatnění pro mladé lístky této rostliny, ale obecně to nemá příliš velký smysl. Špenát je levný a chutnější.
Žádné komentáře:
Okomentovat